Myslím si, že toto téma zaujme zejména mé kamarády, pracující v oblasti techniky, ale ani ostatní čtenářky a čtenáři nepřijdou zkrátka. Píše se pondělí, mně se nechce do školy, ale nedá se nic dělat, ovšem v tomto případě by bylo produktivnější opravdu nejít, ale zase by nebylo oč se s Vámi podělit, a to by byla vážně škoda. Zvlášť v tomto případě, kdy jsem se ujišťovala, že jsem směrem na západ od českých hranic, nikoli na jih (zde myšleno Afrika) či východ (zde myšlena nějaká arábie).

No co, že se mi to zase přihodilo? Přišla jsem do přednáškové místnosti a na přednášecím pultíku dřímal magnetofon, ale jaký, ano přesně ten, co máte možnost vidět na fotce k dnešnímu tématu. Studovat informatiku, tak si řeknu, že je to asi nějaký úvod do historie. Ale takhle jsem byla zaražená a čekala, co že bude dál.

Dál se stala nejbizardnější představa skutečností. Přišel přednášející a se slovy, že je nachlazen, zapojil (ano, tomu jsem taky nevěřila, ale viděla jsem to, VÁŽNĚ) do tohoto čehosi mikrofon, aby ho jako bylo slyšet, když je tedy hlasově indisponován. Jak jistě nebude těžké předpovědět, víc ten linoucí se zvuk chroptěl a různě chrčel, než by zesiloval hlas. Prostě výstřelek moderní technologie. Tato skutečnost mě donutila porozhlédnout se po místnosti a vážně, nikde ani jeden reproduktor, nic. Ani známečička po ozvučení. Jen ten chrchlající stroj na pultíku.