Uhm, další událostí tohoto týdne byla, v pořadí již druhá, má zkouška tady v zemi všemožného. Pojmenování “všemožná” se mi začalo líbit a usoudila jsem, že je to vcelku výstižné, tudíž je možné, že se to bude objevovat častěji, píšu to hlavně proto, aby si na to i ti, co se jim to úplně tak nelíbí, měli šanci zvyknout a smířit se s tím :D Slabší a nesmířlivé povahy mají smůlu, je mi líto...

Zkouška trvala, stejně jako vyučovací hodina, 3 hodiny, ano 3 hodiny v kuse sedíte a děláte, že myslíte. Až na místě jsem se dozvěděla, že se můžou používat všechny materiály, co jste si přinesli. Jelikož to bylo až na místě, tak jsem samozřejmě neměla nic jiného než své slovníky. Tudíž já jsem opravdu musela myslet, ostatní tak jako spíš pořád v něčem hrabali jak bába v koksu. Já hrabala tak maximálně ve slovníku. Uvidíme, kdo z nás byl lepší hraboš, ale něco mi tak jako říká, že asi oni :(

Teď něco k záhadné zkoušce, mimochodem pro odpůrce slovníků - jednalo se o zkoušku z “chování spotřebitele”. Na zkoušku jste tedy mohli používat cokoli, čehož jsem využila akorát tak k tomu, abych psala Štěpánovi a Terce SMSky. Už jen ten princip, že na naučení toho bylo v porovnání s českou univerzitou, asi tak jedno až dvě cvika, a přesto jste mohli používat jakýkoli informační materiál mi přišlo absurdní, až k smíchu, který jsem chvílemi skutečně musela dusit. No uvidíme jak se budu tvářit na výsledky, ty už mi asi zase tak vtipné připadat nebudou.

Co bylo taky hodně dobrý bylo, že i když odešel profesor, ano skutečně tam byl jen jeden “hlídač”, tak se nikdo ze spolužáků na souseda ani neotočil, natož aby tam snad začal ještě nějaký hovor, či jiný náznak zvuku. Prostě bomba number ONE.

O tom, že si to francouzští kolegové všechno psali nejdřív vedle na papír a pak to teprve psali na čisto do písemky, snad ani nebudu mluvit. Papíry, kde to měli nanečisto pak vyhodili do koše. Prostě “francouzský systém”.