Už je to pěkně dlouho, co jsem sem přidala nějaký nový text, ale fotky přibyly, protože se ukázaly být žádaným artiklem. A mezi námi, co bych pro Vás neudělala ;) Překlad dnešního nadpisu je “večírek u Audrey”. Teď se jen pohodlně usaďte, popis sobotních událostí právě začíná...a koho to nezajímá, ať se jde věnovat bohulibějším činnostem ;)

Uhm, začalo to asi tak, že ve čtvrtek navečer mi přišla SMS od mého spolužáka Baptou, jestli nechci s ním a jeho kamarádama vyrazit v sobotu ven, řekla jsem si proč ne a něco v tom duchu jsem mu i odpověděla.

Vzhledem k tomu, jaký je na Baptou někdy spoleh, tak jsem s večírkem počítala spíš tak okrajově a ke konci týdne jsem na toto pozvání zapomněla téměř úplně, ale připomněla mi ho Mira, kterou Baptou pozval taky, a tak to tedy bylo jisté, že se v sobotu bude něco dít, ale to, co se dělo předčilo mé očekávání na 200%, i když to nebylo tak složité, protože jsem nenasazovala vysokou laťku, obzvlášť večírku, který pořádají francouzi.

Baptou nás - mě, Miru a dvě nové češky, vyzvedl kolem deváté a jelo se pro Nicolase (Nico) a pak k naší spolužačce Audrey, která má vlastní mega velkej byt. Tam teda byla nuda přesně ve francouzském stylu. Pak ale došlo, kolem půlnoci, ke zvratu. Audrey začala uklízet lahve alkoholu, tudíž jako by říkala, že bysme měli jít. A do toho telefon Batouvi, volal spolužák Bertrand(Bert). Od Audrey jsme jeli na parkoviště k Lidlu, kde jsme udělali pár fotek a strávili jen tak asi půl hodiny, ptáte-li se mě na smysl tohoto “parkování”, pak marně, protože vážně netuším, ale v odpověď by přišlo vhod konstatování, že prostě francouzskej systém.

Po půl hodine fotografování, kdy přišel už i Bert a nějaký další kluci se teda věci (konkrétně auta) daly do pohybu a jelo se někam dál. Upřímně moc netuším v jakých končinách Metz jsme byli, ale skončili jsme před takovou celkem vilkou, tady v Metz se tomu dá říkat asi vila, ale u nás menší domek :D

Tam ve sklepních prostorech byla místnůstka se spoustou lidí, rozměrově byl prostor menší než by bylo bývalo potřeba, ale v nouzi jde vše, tak se sedělo/ stálo kde se dalo a bylo to i tak fain. Někdo kouřil, téměř každý, včetně našich milých řidičů, pil. Ale všichni, úplně všichni se výborně bavili. Já postávala u dvěří s Nico a kecali jsme, obou nám vadila dost vysoká koncentrace kouře v místnosti. Já už jsem začínala být unavená, ale Baptou se nějak neměl ke zvedání, natož k odjezdu. Ale Nico mu napsal SMS a po pár zdrženích, jako třeba náhlé zjištění, že někteří francouzi přijdou o srdce, když je my dívky opustíme, se vyjelo směr domov. Teda koleje...S ohledem na velký úspěch akce jsem se jala Baptou zvolit vrchním šéfem našeho nového projektu (o této záležitosti se rozepíšu později, aby všichni chápali, proč projekt a tak) “Sobotních večerů”  a společně jsme rozhodli o dalším projektu - diskotéka v Nancy. Takže sobotní noc je opět naše ;)