Jak jsem slíbila, tak teď plním, aspoň se tedy budu snažit, ale někdy jen snaha nestačí, v některých případech mi vyvstává na mysli spojení “kéž by”!

Takže v případě projektů jde o předmět, co je povinný a jmenuje se “Gestion appliquée”, takhle po francouzsku to zní hezky a ani v překladu to není úplně k zahození, protože to je “Aplikované řízení”, tedy něco jako teorie aplikovaná v praxi, ale v tomto konkrétním příkladě je hezká pouze myšlenka a ostatní už se poněkud míjí účinkem.

Začátky tohoto super předmětu sahají až k integračnímu víkendu, kde nám najednou na dvě hodiny začali francouzi prezentovat jakési projekty a nikdo netušil proč nač a prostě nic. Po skončení nekonečně vyhlížející dvouhodinovky jsme se dozvěděli, že je povinné se jednoho z těch projektů zúčastnit, pozor AKTIVNĚ zúčastnit, a musíme vyplnit formulář - simulace přihlášky, do třech projektů, co nás zaujali. Uhm, ne že by si někdo z nás pamatoval ten předposlední, natož obsah toho prvního projektu, ale s velkou slávou, že na kvalitě přece tolik nesejde, jsme se zasoustředili na kvantitu a nabrali si přihlášky do všech projektů, však ono se to nějak pořeší ;) A strategie à la orientace na kvantitu se vyplatila, teda minimálně v tom, že jsme si nestěžovali, že někdo nemá přihlášku na projekt na který chce :D

Druhý den jsme je vyplnili, tímto dodatečně děkuji za silnou podporu publika, a čekali, že tím to vše skončilo, ale opak se ukázal být krutou pravdou. Noční můra jménem projekt tímto právě začala. Následoval první den oněch projektů, kdy se na nástěnce v prvním patře  naší školičky objevil seznam se jmény a s časy, kdy a kam že se máte dostavit na pohovor. Jak mají francouzi ve zvyku, v seznamech byl chaos a nelogika na n-tou. Nuže zjistili jste tedy svoje tři časy (bylo nutné přihlásit se na tři projekty, kdyby ot jako na jednom neklaplo) a pak následovalo hledání místnotí, kde že ty pohovory vlastně jsou, což se zdá jako sranda, mám číslo dveří, tak jdu po číslech a je vymalováno, ale to byste nesměli být ve Francii. Tady jsou dveře 3,4,5 a pak najednou 7 a 6 prostě nikde, ani na druhé straně chodby, prostě 6 nejsou. Po těchto testech orientačního smyslu v cizím prostředí se konal pohovor.

Nevím pro koho to byl větší stres, jestli pro nás nebo pro ty na druhé straně, ale vzhledem k tomu, že jsem moc netušila nějakou závažnost a brala jsem to spíš jako hru, tak asi víc ve stresu byli oni ze mě :D S rychlostí (asi týden) více než typickou pro Francii se objevil i přehled výsledků, tedy do jakého projektu jsme byli odsouzeni, někteří na celý rok, někteří jen na půl roku. Já jsem “naštěstí” chytla projekt jaký jsem chtěla, což se neukázalo být výhrou, ale to projekty obecně nejsou.

Proč to vlastně o projektech mluvím tak ošklivě, když je to praktická zkouška řízení? Uhm, protože projekt znamená se každý týden trmácet hodinku do školy na schůzku projektu, kde dvě hodiny sedíte, čumíte a nic. Francouzi téměř vždy neřeší nic k tématu a pomlouvají toho, kdo tam zrovna není. Po tom, co vás to tam už opravdu nebaví se zeptáte, zda můžete jít a jedete zase cca hodinku na kolej. Krom toho jim ještě není rozumět, protože kdo by se kvůli erasmákům obtěžoval se spisovnou francouzštinou, že? Cíle a myšlenka je hezká, ale ve Francii neaplikovatelná.

U nás by schůzky byly u piva někde Na Farmě (restaurace v areálu ČZU) a nebo by se to celé řešilo přes maily, ale tady maily neexistují. Prostě se jen jde do školy tak pokecat o ničem s falešným úsměvem na rtech a simulací lásky k projektu a ostatním členům vaší skupinky. Největší gól mě však teprve čekal.

Obhajoba projektu. Konala se na konci semestru a probíhalo to asi tak, že jste prezentovali, co jste celý ten semestr tvořili a zda jste splnili cíle, které jste si na začátku určili. Poté následovalo pár dotazů ze strany jakési komise složené ze tří učitelů a pak v místnosti zůstal jen šéf projektu s učiteli a podával jakési hodnocení na každého člena projektu, který vede. Vtipná je neobjektivnost tohoto hodnocení, nemá vás šéf rád? Nebo se mu z nějakého důvodu nelíbíte? Tak vás teď potopí a nedostanete kredity za tento předmět. Prostě a jednoduše všichni milujeme projekty a ať žijí!!!