Asi je to tím, že jsem tak daleko od domova, ale došlo i na takřka infantilní záležitost, jakou by se adventní kalendář s malými čokoládičkami dal nazvat...
A tak místo stříhání dní, které mi zbývají k vánoční návštěvě domoviny, na krejčovském metru, každé ráno natěšeně otevírám okénko na adventním kalendáři...a říkám si, že jsem zase o den blíž k Vám všem.
Samozřejmě i při výběru kalendáře jsem dbala na krásu a nejen, že je to ten nejhezčí, z čistě subjektivního úhlu pohledu, ale samozřejmě, že byl i ten nejdražší, ale co by člověk pro zpříjemnění odpočítávání neudělal, že?