Včera byl ve Francii svátek Velkého šneka «La fête du grand escargot», což je teda trošku kontraproduktivní, když je neděle, ale co v pondělí je také svátek - Letnice, takže proč ne, teď mě jen napadlo, že když se to sejde, tak mají francouzi celý týden volno, pak má ta ekonomika k něčemu vypadat :D  Je to svátek spojený s válkou, protože při válce přežily nějaké jednotky francouzských vojáků právě díky pojídání šneků, kteří jsou velmi bohatí na živiny. Takže v tento svátek se pojídají k večeři šneci, je to takový zvyk k uctění té památky. A kdo mi tuhle story uvěřil, tak mu gratuluju ;) Celé jsem si to totiž vymyslela :D

Dělo se asi to, že jsme se včera vrhli do experimentu, který nemá obdoby a osm “noviců” plus jedna zkušená Francouzska, jsme se domluvili na šnečí večeři, jako takové zpestření posledních dnů tady. Chvíli před domluvenou schůzkou u Florine jsme naběhli do ATACu a nakoupili 72 šněků (prodáváno v krabičkách po 12-ti). Pak následoval příchod k Florine, příprava šneků, která tkvěla asi v tom, že se museli naotáčet dirkou nahoru, aby nevyteklo bylinkové máslo a šneci po návštěvě trouby nebyli spíš tak jako sušení. A potom to přišlo. Šneci byli připraveni ke konzumaci, nenapadlo se mě teda ptát, jestli jsou ready,a le neodporovali ;) Každý z nás nafasoval párátko, talířek, ubrousek, kousek bagety a “svého” šneka. Nejdříve jsme sledovali Florine, jak že se to vlastně teda dělá, přece jen ona je ta zkušená ;) Takže vezmete šneka, mírně ho nakloníte nad bagetou, aby vyteklo bylinkové máslo, které má super nevzhlednou zelenou barvu, což ubírá odvahu i těm nejotrlejším, poté párátkem zašťouráte a vyndáte šneka, kupodivu to jde celkem snadno. A pak už jen sníst jako tequilu :D Což znamená dát do pusy šneka a po pár přežvejkáních zajíst bagetou s bylinkovým máslem.