Ahoj všichni, jsem zase tady a po dlouhé době se s Vámi opět podělím o něco málo z toho mého mini života. Někteří mohli zaznamenat, že jsem se zase objevila na skok v podobě 14 dnů v ČR, ale to už trošku předbíhám. Ve čtvrtek 10/04 jsem se vypravila do své domoviny v celkem poloprázdném autobuse. Až do Německa jsem si užívala luxusu obou sedadel. Ovšem jen do toho Německa, zatímco někteří měli tuto výsadu až do ČR. V Německu ke mně přisedl jeden amík (rozumějte občan USA) a později jsme celkem pokecali, k nelibosti jedné senilní spolucestující. Někdy o půlnoci došlo k vypnutí televizí a vyhlášení nočního klidu. Načež jsme s amíkem začali oba zjišťovat, kdo že to vedle toho druhého vlastně sedí. Ani nevím pořádně jak, ale došli jsme také na seriál Red Dwarf a tak jsem mu pustila znělku, kterou z tohoto seriálu mám. Pak jsem mu ještě pustila jeden malý vánoční klip od tvůrců Madagaskaru a bylo vymalováno. Senilní paní středního věku se na nás obořila, zda můžeme respektovat noční klid. Bordel, podle ní, jsme ovšem nedělali. Obě projekce měl amík puštěné jen do sluchátek a u té druhé se sem tam jen pousmál. Tak jsem vypnula PC, že ji to třeba přes dvě sedačky ozařuje, ale baba ne! Protože jsme s amíkem ještě pokecali a ona pořád něco namítala, tak jsem pak radši zmlkli.

Kolem půl šesté, asi hodinu před Prahou, staví autobus Student Agency ještě v Plzni. Takže se tam všichni tak jako probudí a začínají se těšit do Prahy. Ani my s amíkem jsme to neměli jiné a dali jsem se zase do pokecu. Načež “naše” baba opět začala nějaký kecy. V Praze to pak líčila vzbudivšímu se manželovi - francouz, a ten, že nám měla jít jednu vrazit. No to byl gól! Jako jeli tam tři - ona, on a jejich dcera (tak mého věku) a každej z nich měl pro sebe jednu dvojsedačku, já se tam mačkám na jedné sedačce s někým cizím a ona mi bude ještě nařizovat, kdy budu a nebudu a že smím a nesmím mluvit s člověkem, co vedle mě 9 hodin sedí??? Někteří lidi jsou neuvěřitělní...